Představuji vám Emičku. Šestiletou veselou jezevčici. Pojďme se na chvilku zastavit a přečíst si její příběh.
Emička byla celý svůj život zdravý aktivní pejsek, letos se ale bohužel situace změnila. Emičce vyhřezla plotýnka do míchy a tím ji přerušila. Tahle diagnóza se dá operovat, ale i tak je výsledek nejistý a finančně náročný - stojí v rozmezí 30 000 - 50 000 Kč. Bohužel Ema má epilepsii a proto jí operaci paní veterinářka nedoporučila, nemusela by přežít. Zvolili jsme proto neinvazivní metodu, což znamenalo dva týdny úplného klidového režimu a vysoké dávky léků. Musela být umístěna v kleci, aby se zabránilo pohybu. Následně začala intenzivní rehabilitace, cvičení, masírování, posilování svalů kolem páteře a zadních končetin, nácvik chůze v závěsu pomocí šátku, později postroje na zadní nožky.
Tím, že jí ochrnula celá zadní část těla, vznikl problém s vyprazdňováním. Čůrá pomocí vymačkávání nebo moč samovolně odtéká, totéž i stolice. Znamenalo to pro nás neustálé hlídání a vytírání podlahy, protože dokud byla naděje, že by se její stav mohl zlepšit, tak jsme jí nechtěli dávat plenky.
Stav se bohužel nezlepšil, plenky nosí doma i při cestě autem a na procházkách se pohybuje pomocí invalidního vozíčku pro zvířata. Velmi rychle si na něj ale zvykla a je spokojená, že zase může běhat po venku. I pro nás je to velká úleva - jen dáváme pozor, aby se nepřevrátila nebo někde nezasekla.
Je zvláštní pozorovat reakce lidí, kteří nás potkávají...většinou jsou ohleduplní, ale bohužel jsme se setkali i s názorem, že bychom ji měli nechat utratit. Trpělivě vysvětlujeme, že ji nic nebolí a v podstatě dál žije plnohodnotný život. Je to člen rodiny, ne jen pokažená věc, která se má zlikvidovat.
Díky sociálním sítím a internetu jsme se dozvěděli spoustu informací, rad a různých vychytávek. Na Facebooku existuje skupina "Majitelé handicapovaných zvířátek" a "Invalidní vozíky pro psy a kočky MONTY". Tady se nám díky laskavosti paní podařilo získat vozík, postroj a pleny zcela zdarma. Byla to velká pomoc. Další pán mi radil možné způsoby rehabilitace. Byla jsem moc ráda za každou pomoc i radu, protože najednou zjistíte, že na to není člověk sám, ale že tohle prožívá spousta lidí.
Jak se říká ,, naděje umírá poslední,, a proto pořád věříme, že se Emička znovu alespoň částečně rozchodí. A i kdyby ne, pořád to bude náš miláček, který nám dává spoustu radosti a lásky. Přes svůj handicap zůstala pořád stejně veselá a hravá a užívá si dovádění s mladší fenečkou Sindy.
Panička Emičky a Sindy